Jsem v prdeli, takže jestli mě sháníte, neshánějte mě

Tedy, jsem opět v Bochově, a to je zas Bondovka... je to ale zvláštní místo, a je zvláštní číst lidem které znám roky vlastní verše na chatě, pak cestou z města si pustit esazlesa... // Kočka co se jmenuje Citronek a její mládě Limetka. // Kuriózní gay-text a úchylná monogamistická propaganda, obsese kosmeticko-epilačním komplexem, samozřejmě mesmí chybtě povinná zmínka o všespasitelném kondomu a především, ultranepřijatelné nejhorší slovo na světě, nejperverznější výraz "přítel" ve všech nesnesitelných a nemožných kontextech. // Pocítit plný nápor vlastního narcismu, po delší době a být samozřejmě nadšen. Nostalgicky si zavzpomínat nad vlastním blogem . // Což takhle kolonizovat nějaké menší město a začít ho žít po svém? Město, kde by bylo jen jedno experimentální divadlo, jen koncertní síň specializovaná na soudobou vážnou hudbu, velmi vyhraněné bary a hospody, prostě nevytvářela by ten standardní stereotyp, že nomrální člověk už není v maloměstě ani na okraji, ale naopak by vyštvala všechny řádné občany? Proč mají všechny uzavřené systémy sklony ke komplexitě? // Doba temna: Obecně velmi přituhuje. Na univerzitách, úřadech, ve světě. Kontrola je fašistický slovo. Ale i umění, film, žití a samozřejmě také zoufalí opilci. // Princip samosoudce v portugalské kinematografii současnosti: Udat sám sebe a nastoupit výkon trestu... // Už delší čas mě rozčiluje starší článek na téma "sex od 14", který se rozplývá nad rozumností a zodpovědností dnešních dětí, antikoncepce, plánování, kondom, příprava. Včetně vět typu "chodili spolu asi rok a pak se rozumně dohodli, že zahájí pohlavní život". Racionalita a zodpovědnost jsou vhodné vlastnosti například u velitele hasičů, (ale i to snad jen při zásahu, a ne když šoustá čtrnáctiletý sousedovy syny). Do lásky a vášně to, probůh, netahejte. //Napsal jsem email Tomášovi Murárovi, dlouho žádná reakce, až před několika dny přišel feedback s hlubokou omluvou a velkým potěšením a zájmem, brzy se sejdeme, brzy bude má nová umělecká skupina plná osobností, již brzy... // Pivo s P. P. a hromadou dalších knihovnic, inspirující debaty, smutné historky nad byrokracii v krajské knihovně (sesunem poezii ze čtyř regálu do jednoho...) aneb Já a literární dámy, Já jako jediný mladý muž zde aktivně literárně žijící, možná abych byl výjimečný, možná je to jen smutné,  jak se cítím, sám se sebou... // Onehdy jsem napsal, že sebevraždu páchají hlavně šťastní lidé. A pořád si za tím stojím. Když jsem v průšvihu, v průseru, ve sračkách, zdánlivě, nebo i doopravdy bezvýchodné situaci, když se otravuju, nudím, trápím, je mi blbě atd., prostě mě zajímá, jak to dpadne, co se bude dít, jak se z toho zase vyvlíknu. Když je mi skvěle, říkám si: a teď už nemůže přijít nic lepšího, leda snad... smrt!!! // Dva nejlepší zážitky posledního měsíce: poslední společná noc s L. a koncert esazlesa... nikdy nezapomeneš, nikdy již nic víc, klidně bych se odstřelil, aby toto bylo už jen věčnost... proč všechno končí?...