Ukradený materiál, který by jste neměli vidět

Záběry z (vánoční) firemní party, kde jsem měl takovou malou kulturní vsuvku. K této příležitosti jsem napsal opravdu krátkou a veselou říkanku pouze podle zadaných klíčových slov, které jsem dostal od vedení. Je to má první veselá báseň, tak jsem jí hned skoro zazpíval.

Večer přiměřených depresí č.78

Tradiční pořad živé hudby, autorského čtení a milých překvapení. event na facebooku.

Zápisky z cesty na čtení

L. a její otec, jeho přítelkyně a nadupaná kára / Vary nazdary do Prahy / Absinth a poesie /  Chaos: kdy že to teda vlastně čtu? / Divadlo a pizza / Samotné čtení krákorání, divný pocit, suchý přednes, jako by pořád někdo odcházel / Nikdo neodcházel, dal jsem si Absintha, cola, Ironie / A trochu se to nepovedlo i když vlastně jo / Při cestě zpět L. nemluví, jednosměrka, police, ještě divnější pocit / Doma: absinth, divná nálada, umělecká vyprahlost / Podepsal jsem čtyři autogramy, zažil fajn večer, jen to nebylo tak jak jsem očekával, ale očekávání jsou prostě vždy klamné... Cross se za ty roky co jsem ho neviděl malinko změnil, bylo to plné emocí, ta návštěva tam, díky všem, že jste to nějak přežili... 

¨

Srpnový svátek hudby, literatury a divadla v Crossu zahájí karlovarskýbásník Václav Eder

A málem to byl návrat do 19. století. Měl jsem domluvený nový work ale nějak to padlo. Už jsem se skoro musel vystěhovat z bytu (nebylo na nájem) ale nakonec se to vše povedlo. A proč ten návrat do 19. století? Mám nasmlouvané samé autorské čtení a měl jsem přijít o byt, skoro bych byl už vážně umělec, chudý ale přesto tvořící. Ale vše se zas během pár hodin změnilo a krom toho, že teď zas budu mít stálou a dobře placenou práci se toho moc nemění. V úterý 31 srpna od  21:00 zahajuji čtením své poesii jednu úžasnou a rozmanitou akci v Pražském undergroundovém Cross Clubu...

Srpnový svátek hudby, literatury a divadla v Crossu zahájí karlovarský básník Václav Eder, též známý jako Eddy, pásmem své dekadentní poezie. Divadelní část bude patřit hororové grotesce divadelní skupiny Podpultovka. Na své si tentokrát přijdou hlavně milovníci hudby - večer vyvrcholí hned dvěma koncerty, a to rootsové acoustic-reggae skupiny Kulturní Milan z Karlových Varů a skáčkové formace Yellow Cap z Berlína. Vinylovou tečku ve stylu rocksteady, roots reggae, ragga, dancehallu a hip-hopu pak za prázdninovým hudebním přívalem udělá selektor Mr Anděl z Roccaflex Soundu.

Via: http://yettey.cz/page.php?al=hulidi_48

Akce na Facebooku ...

L. měla pravdu, že to vše dobře dopadne. Další čtení budou, hned v říjnu opět Praha, budu zde postupně vše zveřejňovat...

Michaela Poeta Zůzová - podvečer přimeřené deprese

Podvečer přiměřené deprese přinesl krom záznamu mého čtení i video záznam mého hosta...

Fernando Pessoa - čtení z Knihy neklidu; Nevinnost je nemyslet; Dopisypřátelství, lásky a magie

Jak již jsem zde psal, v rámci pravidelného čtení, které děláme v knihovně na Lidické (KV). Proběhlo čtení z knih zapomenutého Fernanda Pessoa. Čtení si pro Nás připravila Petra Petrová, kousek záznamu je zde.



Další čtení proběhnou až po prázdninách, tedy, koncem září, budu Vás o tom v čas informovat.

Ať si to každej přebere, jak chce

Po dnešním dni si začínám připadat tak jako bych už neměl nikdy v životě nic napsat. a Jako bych už neměl nikdy nic zažít... A tak, když jsem to dnes slíbil, tu je mé video z autorského čtení o které jste si tak psali. v HD bude až po nějaké době, youtube na tom pracuje. A vzhledem k tomu, že vše co tu bylo je najednou "píčou ke zdi", že už i psaní je těžké a marné jako láska k ženám, mám už jen zas tu samou myšlenku jako dřív. Vytvořit něco zásadního a umřít. To proto, abych tím omluvyl to klišé...



Jako bych chtěl: Vyrvi mi srdce a hoď ho na chodník...

Reakce na mé autorské čtení

Nejlepší oceněná kritika: "Není nic nechutnějšího než takzvané autorské čtení. Zpěvák, který zpívá písně, je sám o sobě nesnesitelný, ale spisovatel, který dává k lepšímu své výtvory, je ještě mnohem nesnesitelnější. Spisovatel, který vystoupí na veřejném podiu, aby předčítal svůj oportunistický šmejd, to už je ubohá šmíra"

Nejlepší oceněná pochvala: "Byl to pro mě velký zážitek. Máš příjemně jemný hlas a nepříliš silný stisk v ruce"

Všem děkuji za jejich názory, hodně jsem si z toho vzal. Třeba že je lepší si každou báseň dát zvlášť na jednu stránku, abych až jí dočtu, otočil jen stránku a tím dal najevo že jedu novou. Nebo, že bych měl přeci jen  číst ten volný verš trochu rychleji, více to sázet (dřív jsem byl zas moc rychlí). Nebo, že bych měl vynechat víno a dát si spíš absint. Brzy budou další čtení, vše zde dopředu ohlásím...

A JINAK VÁM NIC NECHYBÍ? (literární revoluce na Karlovarsku)

 Hlasité čtení z knih domácích i světových autorů, každých čtrnáct dní ve čtvrtek v Karlových Varech ve studijním oddělení knihovny na Lidické... Možná po přečtení titulku přemýšlíte, proč se cyklus hlasitých čtení v knihovně jmenuje zrovna: A JINAK VÁM NIC NECHYBÍ? Podle slov knihovnice, která to všechno vymyslela a organizuje, není toto jméno vybráno náhodně. Takže jedna veselá historka ze života knihovny: V měsíci březnu připravili ve Studijním odd. Lidická jedno hlasité čtení, aby vyzkoušeli, zda mají uživatelé knihovny o tuto akci zájem Pořad se setkal s úspěchem a knihovnice, plna dojmů a pozitivních emocí, o této akci vyprávěla jednomu čtenáři, který si půjčoval knihy. Starší pán jí se zájmem vyslechl, pak se postavil, posunul brýle na špičku nosu, zadíval se na ní zkoumavě a povídá: "A jinak Vám nic nechybí?"... (ukradeno z fan page facebooku naší knihovny, ps: já mohu ne?...) Takže: 3. 6. 2010 17:00, Jan TREFULKA - Vraždy bez rukavic // 17. 6. 2010 17:00, Fernando Pessoa - Kniha neklidu; Nevinnost je nemyslet; Dopisy přátelství, lásky a magie; Faust...

Podvečer přiměřené deprese

Aneb jak jsem četl a četl a pořád jsem nějak nevychytal to, co mám dělat když dočtu jednu báseň a mám číst další. Trapně pak pokukuji po posluchačích a někteří z toho asi mají divný pocit. Nicméně, děkuji všem co přišli, děkuji Petře Petrové za to že to uvedla, za ty slova, která jsou pravdivá. Tedy, že my, básníci, jsme blázni, protože tvořit v jednadvacátém století poezii, to je opravdu čiré šílenství, pro mě tedy spíš deprese. Také bych chtěl poděkovat mé drahé, za celý ten víkend, že mě doprovázela, že mě líbala, že jsem na ty deprese na moment zapomněl. Jenže den za dnem plyne a mě je zas divně, ale ty fotky, ty jsou fajn, report naleznete na zvláštním stylu a sestříhané video bude během pár následujích dní odpubikováno. Ještě jednou, všem vám moc děkuji za přízeň a podporu.

Václav Eder - podvečer přiměřených depresí.