neděle 28. února 2010

Akce jak z nějakého béčkového, akčního filmu

A to i s prvky porna dámy a pánové. Začalo to v sobotu po ránu, fakt jsem nechtěl být sám doma, něco jsem hrotil, ale nebyla odezva. Tak jsem dostal ten nejblbější nápad týdne. Jet do Bochova. Takže jsem vyrazil, a když už jsem jel tak se mi ozvala P. že se mám zastavit, napsala co vaří k jídlu a že je tam K.další dvě kočky. Jenže já už jel, to jsem zdupal, nebo ona? Má strašnou odezvu, jenže čekat na ní povětšinou vážně stojí za to. Příště jí tedy dám hodinu a půl! Takže jsem tam hnil a snažil jsem se přes Facebook zlákat nějakou holku ven, jenže to byl porod, něco jako když souloží psi, když je po všem tak se v sobě zaseknou a ne a ne aby to šlo ven. Takže jsem popíjel s matkou a něco jsem dopisoval. Za každou slokou jednoho paňáčka vodky. Když matka vzala kramle, začal jsem opravdu pořádně chlastat, abych měl dost sil vylézt sám do ulic toho widlákova. Jdu do pajzlu známého pod jménem„Macháček“. U druhého vstupu jsem narazil na nějakého podnapilého rockera v mém věku, čuměl jako bych mu zrovna prstem opíchal jeho starou. Nicméně mě vřele pustil dovnitř, skoro jsem slyšel ty slova „Chovej se tu jako doma, jsi hlavní hrdina kámo“ a tak jsem šel a hodil jsem tím podivným hárem co teď mám. U kulečníku stála nějaká holka, která s úsměvem pozdravila jakoby jsme se znaly roky. Jen jsem jí to odkýval a hrnůl jsem se do další místnosti kde byl bar. Najednou, najednou nic, jakoby se zastavil svět, vše utichlo a slyšet byly jen mé kroky. Začal jsem se rozhlížet, ale nezastavoval jsem se. Naprosto celé osazenstvo té hospody koukalo na mě. U baru jsem na toho fousatého týpka(kterého si náhodou pamatuji pač to byl nejlepší kamarád mého mrtvého otce) kývl a poručil jsem si Whisku. On se na mě blbě podíval a řekl, že nemá. Z jeho výrazu mi bylo jasné, že si mě nepamatuje, tak jsem mu řekl kdo jsem a z fleku jsem se otočil a šel pryč. U těch předposledních dvěří zas ten rocker, dal mi přednost asi abych už rychle vypadnul, nebo já nevím, nebo asi proto abych se za těmi dalšímy dveřmi rozskela, což se taky stalo. Kdo jsem kurva dal tolik ledu? Posrana Whisky, posranej Bochov. V další hospodě byla parta vyholených hlav, mrkl jsem na ně a šel raději na benzínku, jo to je béčkovej film tohle, říkal jsem si, akční hrdina už vím jaký ten pocit je…

Tento post bych rád věnoval T. Z., která si stěžovala že mé články jsou zde dost depresivní...

0 komentářů:

Okomentovat

 
Copyright 2009 Václav Eddycek Eder