Tak přesně tohle bylo napsané na jednom vinném sklípku přímo nad dveřmi. L. to přečetla důrazně a s pochopením, možná se mi to zdálo, možná ale taky ne, v té chvíli jakoby mi stiskla ruku o něco více. Bylo to tam na Moravě, tam kde je svět jiný a Burčák léčí, vzduch fouká a ve sklípkách zraje víno a lidské duše bdí a hodují a oslavují život takový, jaký je. Kam oko dohlédne, tam je políčko s vinicemi a pěkný kus za roh taky. A ta láááááska všude přítomných věcí, stromů a rozpadlých hradů a samo sebou, lááááska komárů k naší ovíněné krvi. Společnost několika postarších lidí, zejména strůjce celé této akce, jemuž patří onen přenádherný sklípek, velice pozorný pán, který i kořalku vypěstoval, a Eddymu velkou radost udělal. A pak taky ten, který navenek nevypadá příliš moc upovídaně, a přesto, ten vtip, ta chuť a ochota komentovat i tak zdánlivě nepodstatnou situaci jako je náhlá bezvětrnost na vysokém kopci, kde doposud foukalo. A to nejlepší, to co ne jen že mám rád, ale i miluji, má drahá L. se sklenkou vysoce dobrého vyšlechtěného vína Scheurebe a s úsměvem na tváři. Takový byl můj výlet na Moravu...
neděle 12. září 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat