Zamyšlení nad přátelstvím, láááááskou a zákoníkem práce

Během KVIFF za mnou přišel ten barman, ten který má na mě averzi a já na něj, pozval mě na panáka a řekl, že chce začít znova, že se na to vykašleme. Tomu já říkám Džentlmen, jen, zrovna od něj bych to sakra nikdy nečekal! / Petrželka mě podržela, nalila slivovici a měla o mně strach. Jenže jak už jsem psal, když jsem v hajzlu, když to není okej, prostě když jsem ve sračkách, zajímá mně, jak to vyřeším... / Tomáš Murár se už neozval / Zlá Hyena pomohla, to je přátelství, přátelství s punkáčem, kluk co vás nikdy nepodrazí! / Diskurze s P. K. na téma Evropská Unie, Coca cola a podobně. / Noci s L. a pocit hluboké láááásky. / Nic moc mě prostě už nebaví, ani už chodit po těch filmech, a ty festivaly... A psát už je taky nudné ale ty rande ve čtyřech, koupaní u Otovic když se stmívá, znásilňovaní L. a vůbec život s L. ten je prostě fenomenální. Psát znamená žít a tak si dávám tvůrčí pauzu na sex, alkohol, sex, alkohol a ty rande ve čtyřech. / Autor nepíše, ale bude, od dob uměle vyvolané hospodářské krize, poprvé jí pociťuje. Po hodně dlouhé době spí u sebe doma, kde dnes zaplatil nájem, přemýšlí jak z těch sraček ven. / Můžu chodit do práce, ale nemusím z toho být nadšen. Problém je, že já práci nemám. Já jsem součástí analytického myšlení, korporace, mravenčí práce - měl bych méně kecat a více makat. / Ráno nějaký schůzky, pak řešení problémů a pak grilování, koupání, no prostě rande ve čtyřech...

Jak rád bych zas přeskakoval vlastní louže!