sobota 24. července 2010
Hodiny, kterým je třeba věnovat čas
Nahoru a dolů, Vary jako nezbytnost, Praha jako nemožnost, vábení venkova, ale s lidmi bez lidí, nekompletnost, nekompetence, apoptóza motivace, neschopnost rozhodnutí, chiméry nečekaných a správných kroků (nakonec nic), nemít proč odolávat nepříjemnostem = nemít jak odolávat nepříjemnostem, dlouhé procházky nočním městem (broušení nože o kámen), málo jídla, pálení dobrého bydla a hodiny jako krychle z průsvitného gelu, 24 větších amorfních segmentů, 60 menších a 60 ještě menších, rozmístěných zcela náhodně; každému řádu přísluší jiná luminiscenční barva. Jednotlivé úseky se rozzáří a zase pohasnou. Hodiny, kterým je třeba věnovat čas. A místo toho, aby se naše duše podpořily, tak se shazují, kdo ví proč? Hodiny, kterým je třeba věnovat čas.
neděle 18. července 2010
Nedělní podvečerní ICQ diskurs
eddycek
Helou
??????????
Hi EDDY / Liquid Dreams Ni-sama je na koncertě Mozarta - nemá čas. Odpoví, až ho mít bude.
Bon jour EDDY / Liquid Dreams.
??????????
čus
eddycek
Blba otazka: jak je?
??????????
v pohodě včera jsem se vylil, dneska to vysportovávám
eddycek
To se mas fajn, ja dostal zakaz chlastat :/
??????????
no upřímně já taky
??????????
žlučník
eddycek
epilepsie
??????????
ale pamatuješ mosese?
??????????
njn jako moses
eddycek
pamatuji
eddycek
to zacina jak debata dvou starejch detku woe, to je hnus
??????????
nj tak už nám není 15
Štítky:
lidé,
Nezařazené,
o mně,
Soukromý bar
čtvrtek 15. července 2010
Autor v nemocnici
A já jsem vždy říkal že ty středy jsou pěkně nahovno. Tedy, obzvlášť ten noční přechod ze středy na čtvrtek! Tedy, dnes v 06:00 jsem zkolaboval někde na cestě z Otovic do KV. Epileptický záchvat. Ležím na neurologii. Asi moc chlastám a moc se stresuji, říkal nejmenovaný kapacitní docent, primář a kdo ví co ještě von sakra je. Takže další CT, vidím to na revers, do pondělí si to tu nedám. A co jsem dělal v 06:00 na silnici? Za vším hledej ženu. Díky P. K., matce a sestře a zejména L. za dnešní podporu...
středa 14. července 2010
Rande ve čtyrech se nekoná
A ráno jsem byl u doktora, s tou mou hlavou to není dobré. Vůbec to všechno není dobré. Strašně mě ta hlava bolí a nevím jestli zítra odjedu na MIGHTY SOUNDS. Poslední dobou je to s lidmi tak, že se něco domluví a pak z toho nic není. Sliby chyby. S Poetou pomalu startujeme novou uměleckou skupinu, pracovní název zní "REÁLIE SOUDOBÉHO ŽITÍ". A všiml jsem si, že si mě pár lidí na FB vyhodilo z přátel, jsou to lidé o kolo Chilli Chilli baru - tak si naserte když se vám nelíbí co píšu, nejsem děvka, nemusím se líbit a budu si dělat co chci! Je už málo času, musíme tvořit, dokud je ještě nějaký čas, jo a taky se učit být Zenovým mistrem!!!...
Vyfoceno v Bochově na světelném sloupu - pocit chtít skočit...
Štítky:
lidé,
Nezařazené,
o mně,
Soukromý bar
úterý 13. července 2010
Zamyšlení nad přátelstvím, láááááskou a zákoníkem práce
Během KVIFF za mnou přišel ten barman, ten který má na mě averzi a já na něj, pozval mě na panáka a řekl, že chce začít znova, že se na to vykašleme. Tomu já říkám Džentlmen, jen, zrovna od něj bych to sakra nikdy nečekal! / Petrželka mě podržela, nalila slivovici a měla o mně strach. Jenže jak už jsem psal, když jsem v hajzlu, když to není okej, prostě když jsem ve sračkách, zajímá mně, jak to vyřeším... / Tomáš Murár se už neozval / Zlá Hyena pomohla, to je přátelství, přátelství s punkáčem, kluk co vás nikdy nepodrazí! / Diskurze s P. K. na téma Evropská Unie, Coca cola a podobně. / Noci s L. a pocit hluboké láááásky. / Nic moc mě prostě už nebaví, ani už chodit po těch filmech, a ty festivaly... A psát už je taky nudné ale ty rande ve čtyřech, koupaní u Otovic když se stmívá, znásilňovaní L. a vůbec život s L. ten je prostě fenomenální. Psát znamená žít a tak si dávám tvůrčí pauzu na sex, alkohol, sex, alkohol a ty rande ve čtyřech. / Autor nepíše, ale bude, od dob uměle vyvolané hospodářské krize, poprvé jí pociťuje. Po hodně dlouhé době spí u sebe doma, kde dnes zaplatil nájem, přemýšlí jak z těch sraček ven. / Můžu chodit do práce, ale nemusím z toho být nadšen. Problém je, že já práci nemám. Já jsem součástí analytického myšlení, korporace, mravenčí práce - měl bych méně kecat a více makat. / Ráno nějaký schůzky, pak řešení problémů a pak grilování, koupání, no prostě rande ve čtyřech...
Jak rád bych zas přeskakoval vlastní louže!
Jak rád bych zas přeskakoval vlastní louže!
Štítky:
KVIFF,
L,
lidé,
Nezařazené,
o mně,
Soukromý bar
pondělí 5. července 2010
Máme plicní vaky naplněný benzínem
Pojmenovala psa česky, aby německý partner působil v parku jako kretén a ztratil příležitost navazovat záletné vztahy (geniální plán zřejmě funguje na obou stranách hranice!)
Dostatečně rozvinutá folklórní skupina je v jistých kontextech nerozeznatelná od tlupy znuděných surrealistů; svatební hosté shromáždění k poslechu přání novomanželům zase od skupiny fanoušků vogonské poezie.
Často mění parfém – má pak vždy několik dní pocit, jako by se k němu někdo lísal. Na dámské vůně se dosud přejít neodhodlal.
Znáte ty lidi, co chodí po městě za poslechu soundtracku Matrixu, představují si na sobě černý plášť a efektní chůzi ve zpomaleném záběru? Prokažte světu službu a nacpěte jim sountrack Sweeneyho Todda.
Máme plicní vaky
naplněný benzínem
a až nám benzín dojde
tak dejchat přestanem!
Dostatečně rozvinutá folklórní skupina je v jistých kontextech nerozeznatelná od tlupy znuděných surrealistů; svatební hosté shromáždění k poslechu přání novomanželům zase od skupiny fanoušků vogonské poezie.
Často mění parfém – má pak vždy několik dní pocit, jako by se k němu někdo lísal. Na dámské vůně se dosud přejít neodhodlal.
Znáte ty lidi, co chodí po městě za poslechu soundtracku Matrixu, představují si na sobě černý plášť a efektní chůzi ve zpomaleném záběru? Prokažte světu službu a nacpěte jim sountrack Sweeneyho Todda.
Máme plicní vaky
naplněný benzínem
a až nám benzín dojde
tak dejchat přestanem!
Štítky:
Intensivní diskursy,
karlovy vary,
KVIFF,
moje poezie,
Nezařazené,
o mně,
Soukromý bar,
šílenost,
životní styl
Karlovo Šary
Schodiště rozhledny se vratce motá v kruhu
uprostřed města si řeka plete krok
hladké chodníky svrasklé v kočičí hlavy
vrávorající
domy se snaží
podpírat navzájem.
Dej mi pětku na retku
příšernej pocit
sám sebe v hlavě nosit a o milost prosit.
Balit mech ať jsem na plech
a po nocích pilovat mříže.
Zvíře v díře.
Zrcadlo oblohy
žiletka slunce
tři tahy popelem.
Tohle místo
je našim osudem.
Karlovo Šary
Karlovarky
na káry až k ránu
sedneme si zas na kávu
film co má i nemá šťávu...
uprostřed města si řeka plete krok
hladké chodníky svrasklé v kočičí hlavy
vrávorající
domy se snaží
podpírat navzájem.
Dej mi pětku na retku
příšernej pocit
sám sebe v hlavě nosit a o milost prosit.
Balit mech ať jsem na plech
a po nocích pilovat mříže.
Zvíře v díře.
Zrcadlo oblohy
žiletka slunce
tři tahy popelem.
Tohle místo
je našim osudem.
Karlovo Šary
Karlovarky
na káry až k ránu
sedneme si zas na kávu
film co má i nemá šťávu...
Štítky:
A umění od slova měnit,
den poezie,
festival,
karlovy vary,
KVIFF,
moje poezie,
Nezařazené
sobota 3. července 2010
Bylo to takové démonické
No a tys byl v té černé košili a měl si na krku takovou tu lebku a bylo to takové démonické . možná na to jsi mě dostal... Jo a ty fotky vytvořil Fotoateliér Lupodav...
Štítky:
fotografie,
L,
Nezařazené,
o mně,
Soukromý bar
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)