Chtěl jsem napsat povídku, ale pak se to nějak zvrtlo

Píšu tak málo, že sám na sebe nahlížím jako na lidi s (mnoha) dětmi, kteří omezené zdroje včetně času nedokážou využít lépe, než vytvářením svých, stejně nenadaných kopií.

Netvrdím, že by všichni senioři nezvládající práci s PC měli být veřejně zbičování. Ale zbičování několika by motivovalo ty ostatní. // Ferdu Mravence nemám rád, je to děsnej komunista - pracuje zadarmo a ještě si u toho zpívá. // Nebojoval jsem za práva v České republice, abych pak přijel do země, kde si nesmím na ulici ani zapálit - J.Dienstbier při návštěvě USA // Děsně si pořád promazávám lidi, které sleduji na netu. Začal jsem u facebooku, pokračoval jsem přes twitter a teď promazávám i RSS blogů // Twitter= I need to pee. Facebook= I peed! Foursquare= I'm peeing here. Quora= Why am I peeing? Youtube= Watch this pee! LinkedIn= I pee well // Vibrátor byl původně lékařská pomůcka, používal se pří léčbě hysterie // No a to blogování a vůbec psaní mi moc poslední dobou nejde, tak si pročtěte tohle...

Místo novejch kalhot jsem si koupil láhev whiskey

Protože předvánoční nákupy jsou děsnej vopruz. A stejně v těch
plastovejch městečkách nic nemají, rozhodně ne žádný prďácký kalhoty
pro nás polometrosexuály. A tak jsem docela rád, že už to všechno
skončilo, i když letos to bylo docela fajn. Oblíbeným tématem minulého
roku byla lááááááska, všechno ostatní bylo divné a divnější a nejlepší
byly vždy ty chvilky pohody u rodinného krbu, ehm teda radiátoru...
Rekapitulovat se mi nechce, ono je to pokaždé stejné. Něco se sralo,
něco se povedlo a jak říká jeden můj známej, vždycky se něco sere a
něco naopak jde dobře, nějaká rovnováha je ve všem. A tak to prostě
vidím, celej minulej uplynulej rok, kterej byl docela rušnej...
Jen si v dalším roce připadám zas tak starej. Při poslední debatě s P.
jsme se shodli, že na náš věk už jsme toho zažili fakt hodně. Takže už
si moc vybíráme kam půjdeme a kam ne, nic nám už neuteče. Takže ten
můj nadhled prokládám sarkasmem, a když se cítím moc kompromitovaní tak
dělám šílené věci, třeba jako když jsem L. vyznal lásku na MHD
zastávce u plastového Globusu, a to tak nahlas, aby to všichni
slyšeli. To jsem totiž vždy chtěl udělat, ale nikdy jsem vážně nikoho
tak nemiloval abych to udělal, tak konečně.
S L. jsme si na Nový rok přiťukli až ve dvě ráno, pozdě ale přece.
A na ty klišé typu "jak na novej rok tak po celej rok" vám zvysoka....
Odkážu vás na zajímavou přednášku.