Smutný diskurs o společnosti v jinak dobré náladě
Liberální společnost nejen neexistuje, ale ani existovat nikdy nebude a volnomyšlenkářství je nedosažitelné: a jeho osobní zkušenosti, které zavdaly příčinu k napsání tohoto smutného postu z jinak veselé nálady, mu denně dává za pravdu a je to vcelku jedna z mála věcí, která ho opravdu skličuje. Potvrzuje se samozřejmě i Radomilova teorie, že mladí bývají nejkonzervativnější: chcete-li slyšet něco neobvyklého, jděte od padesáti let vejš (a i tam, samozřejmě, pečlivě vybírejte). Je mu prostě nesmírně smutno z toho, že jiný vztah k drogám a omamným látkám, ideálu zdraví a nepřipustitelnosti smrti, odmítnutí majetnictví a posesivních sklonů v lásce a partnerských vztazích, jiný vztah k homosexualitě, bisexualitě a svobodomyslné výchově dětí, jiný vztah k rodině nebo dokonce, že by se někdy mohlo něco změnit třeba ve školství (och, vy mladí idealisté a milovníci faktů!), to všechno nemůže být už ani sen. Že o tom už vlastně nejde ani mluvit, protože by byl utlučen.
